Biorobot

Jak je to dávno, co byl celý svět vystrašený z blížící se apokalypsy a někteří měli doma sbalené vaky pro případ rychlého opuštění domova. Jak je to dávno, co se počal měnit svět. Počal se měnit, ale jinak, než bylo očekávané. Místo vyhnání z domovů, jsme v nich uvězněni. Místo svobody a volnosti, řád a diktatura.

A technologie. Všudypřítomné technologie. Jsou špatné nebo dobré? Prý z člověka vydolovávají ty nejhorší vlastnosti a probouzí je.

Člověka pohltí technologie, stává se strojem – biorobotem. Hodně se o tom teď mluví.

Co to je? Jaký je rozdíl mezi robotem a člověkem. Oba fungují na základě elektrické či elektromagnetické síly. U jednoho běhá energie po drátech a obvodech, u druhého běhají vzruchy v nervech. Je tu ale jeden podstatný rozdíl. Člověk a všechno živé mají cit. Cítí a vnímají. Stroje a roboty jsou bez citu.

Stroje a roboty mají člověku usnadnit namáhavou činnost, aby měl více času na sebe a své blízké.

Přestože jsme stroji a roboty obklopeni a těžko předpokládat, že by se někdo chtěl vrátit k praní prádla na valše u potoka, získal člověk více času? A získal-li, jak jej využívá? Je to pro něj přínosem, či pohodlní a zakrňuje? Pokud pohodlní a zakrňuje, mohou za to stroje a roboty?

A opět se zdá, že je člověk v uzavřeném kruhu. Pohodlí a pohodlnost jsou dvousečnou zbraní. Na jednu stranu je příjemné, když lux sám vyluxuje, pračka sama vypere, sušička usuší, myčka omyje … na druhou – co s uvolněným časem? Procházky, les, příroda, sport, hry, knihy, vzdělávání atd. nebo nuda, otrava, televize, počítač, povalování se, kritika …

Všechno má své pro a proti. Dokud zůstane člověk člověkem, citlivým a vnímavým, s chutí do života, stroj i robot budou pomocníky, aniž by probudily v člověku jeho zlé vlastnosti. Pokud podlehne sebedestrukci, je to jeho volba.

Mílovými kroky se společnost mění na technokratickou, s řádem a diktaturou. Je na každém, na jeho osobní statečnosti i odvaze, postavit se za sebe a zůstat člověkem.