Chorá mysl - chorá Země

Chorá mysl, chorá Země

(Ne-mocná, bezmocná mysl, ne-mocná, bezmocná Země)

Kolik lidí na celé naší společné Zemi si připustí, že jejich myšlenky jsou choré?

PRESTOVSICHNIVIDIMEDUSLEDKYTECHTOMYSLIKOLEMSEBE.

Kdo si připustí, že jsou to i jeho myšlenky?

Proč je tady virus?

PROTOZESIJEJCHOREMYSLIPRITAHLY.

Proč jsou tady katastrofy?

PROTOZEJECHOREMYSLIPOSILUJI.

Proč je tady umělá inteligence?

PROTOZECLOVEKPRESTALVERITSAMVSEBE.

Proč je tady diktatura?

PROTOZEJESNAZSIODEVZDATODPOVEDNOSTZASEBEDRUHYMAJENJEOBVINOVATKDYZJETOJINAKNEZBYLA

NASEPOCATECNIPREDSTAVA

Proč degenerujeme?

PROTOZEPOHODLNIME.

Proč si člověk přitahuje zlé, i když myslí na dobré?

PROTOZEJSMEUVNITRSEBENASTAVENI-NAPROGRAMOVANIJINAKNEZJENASEVNEJSIPRANI-MYSLENKA.DEJESETONACEMSEVNITRNIAVNEJSISHODNOU.

Jak funguje programování člověka?

CASTYMOPAKOVANIMURCITEINFORMACEKTERASEVSTIPIAZAPISEDOVNITRNIHO.SPOJENIMSLUCHOVEHOZR

AKOVEHOAPOCITOVEHOVJEMUJEZAPISHLUBSIASTALEJSI.

Lze se programu zbavit?

VYMAZANIJENAROCNEJSINEZZAPISALELZE.JAKOKAZDYPROGRAMMUZEMEVYMAZATAVLOZITJINY.LEPSIVARI

ANTA.HORSIJEPREKRYTISTAREHONOVYMKDYSTARYSTALEVESKRYTUFUNGUJEANARUSUJEFUNGOVANINO

VEHO.

------------------------------

Dokážete si na další otázky odpovědět poctivě sami, aniž byste před sebou samými cokoli předstírali?

Kolik znáte kolem sebe lidí, jimž v jakékoli situaci vytane na mysli příjemné řešení nikoli tragické?

Jaký je poměr počtu tragicky a přívětivě laděných lidí ve vašem okolí? To znamená, kolik lidí má vnitřní nastavení takové, že jsou prosti strachu a zloby a jen jsou šťastni?

Proč jsme médii programováni tragicky, jakoby dobré a příjemné přestalo být?

Proč ezoterický svět podsouvá katastrofické vize naší Země?

Kam a k čemu tyto programy v lidech lidstvo směřují?

Kdo z toho má prospěch? Je to člověk?

Myslíte si, že Vám stojí za námahu postupně měnit a změnit vnitřní tragické nastavení – strach a zloba, posuzování a kritika atd. – v příjemné, přívětivé, přijímající a veselé?

Myslíte, že kdybychom si místo nadávek a strachu, místo hlasitého pouštění reproduktorů znovu začali zpívat, místo sedění na zadku znovu začali tancovat a hýbat se, místo naprogramované trudnomyslnosti znovu začali žít …

… myslíte, že by se tím mohlo něco změnit?

Pokud dojdete k tomu, že mohlo, začněte hned a vytrvejte, třeba i zavřeni v panelákovém bytě.

Pokud myslíte, že ne, dál seďte na zadku se svými trudnými myšlenkami, třeba uprostřed přírody.

Je to na nás. Na nás všech.

Je to na nás všech, co se bude dít v následujících hodinách, dnech, týdnech, měsících, letech …

Je to na nás, v jakém stavu předáme naši malou zem, náš domov, naše „dojdu“ našim dětem a vnoučatům. Nyní jsme na kruhovém objezdu a čeká nás cesta dál.

Kam vyjedeme?