Drumos - les

Drumos – prastaré slovo zřejmě předcházející i praslovanštinu.

Slovo, které jsem hledala několik let - a marně, vykouklo na mě z etymologického slovníku Václava Machka při hledání úplně něčeho jiného. Doubrava – Doubravka jméno, jež se obecně sdílí a pojí s doubravou jako dubinou. Omyl, velký omyl. Doubrava znamená nikoli dub či dubinu, tedy dubový háj, ale voňavou meduňku lékařskou, které zřejmě dříve rostlo hojně, proto se na ni vyhánělo na pastvu.

Drumos je slovem, jímž se dříve pojmenovával les.

Než jej vysvětlím, pojďme se podívat na současná označení:

les – lěsá – dříve se měkčila všechna „e“ znamená oběť vkládaná zemřelému do hrobu včetně živých obětí provázejích zemřelého do záhrobí

háj – znamená ochrana, tedy území, jež je pod ochranou hajného, je hájené; hájí se to, co je oslabené a tedy potřebuje ochranu, štít; dodnes jsou hájená mláďata živočichů divoce v přírodě žijících

hvozd – pochází ze starého slova chrast, jako chrastí, suché větve, původně zřejmě i živé keře těžko proniknutelné – od toho původní název hradu Vyšehrad – Chrasten;

chrast → chvorst → hvozd

hora – pohoří – je v dávném jazyce významově blízké dnešnímu les, neb úbočí byla porostlá hustými lesy přecházejícími ve chrast, tedy hvozd; hora má svůj původ zřejmě v ohni, které se zapalovaly na vrcholcích; po-hoří – po směru ohně, tedy po směru signalizace ohňem; od toho i některé názvy hor jako např. Lysá, neb vrcholek byl vykácen, aby oheň byl do dálky vidět, byl tedy lysý, holý

později se lesy počaly nazývat podle převládajícího porostu – jsou to již slova moderní – bučina, dubina, smrčí atd.

Konečně zpět k našemu slovíčku DRUMOS.

Vývoj: nejčastější proměna slov přechází anagramy, tedy hláskovými či slabičnými přesmyčkami

drumos – dumros – dubros – dobros – dobro

Přičemž první „u“ později „o“ jsou nosovkami.

dru-mos = dru – asi význam dnešního slova strom + mos – hmota

- dodnes zůstalo v jakutštině (sašštině) slovo mas ve významu strom

- anglické tree je jen hláskovým posunem od dru – tru – tree (čteno trí)

anagram změní význam slova:

dum-ros = dum – duma – myšlenka, představa + ros – roste, opačně sor – odpad

- sor-ros + dum – jakou myšlenku živíme, ta roste

Dnešní dobro nás může odkazovat na to, co je a bylo pro nás dobré, tedy drumos – hluboký, těžko průchozí les, který byl kdysi naším domovem.

Dru-id – dru – strom + id – di – jedinec, člověk, muž i žena = druidé byli lidé stromů, lesů, ale konkrétně s duby toto slovo mělo pramálo společného.

dru-h – dru-žit se – dru-hý – samodruhá (těhotná)

- všechny tyto odvozeniny mají v sobě památku na původní význam a znamenají paralely jednoho, sdružování se či množení

Jiný hláskový posun vedl ke slovům drěvo, děrevo, dřěvo, drvo, které se vyskytují ve staroslovanštině a některých slovanských jazycích dodnes. Označují jak živý strom, tak v češtině dřevo jako mrtvá dřevní hmota.

Pátrání i nahodilé objevy mě vedou k názoru, že naším jazykem bylo v minulosti (a je stále) manipulováno, A to ať cíleně nebo bez znalosti dávných významů a souvislostí, které jsou stálé. Neb stejný zvuk, tedy stejný kmitočet zvuku má stejné důsledky, dříve jako nyní. Jen slova díky lidskému zapomnění nabývají jiných významů. Ať si pod slovem představíme cokoli, důsledkem bude to, co jeho kmitočet, chvění vytváří.