Invaze, informace – zpráva, intuice
Každá doba nese své. Dnešní staví zrcadlo strachům, soucítění, hyenismu, vnímavosti …
Lidé by chtěli žít bez peněz. Jak, když přestali vidět hodnotu věcí?
Lidé by se chtěli dorozumívat telepaticky a vyššími způsoby mluvy. Jak, když jsou bez úcty k soukromí druhých.
Lidé by chtěli žít v ljubljenii. Jak, když stále někdo někoho hodnotí, posuzuje, odsuzuje, kritizuje, chválí.
Dnešní doba je skvělá, protože všechny svoje přetrvávající „bolesti“, vlastnosti, můžeme vidět v zrcadlech = zěrkalech druhých.
Kdo se začne dívat na ostatní jako na sebe, měnit sebe, aby v zěrkalu viděl, co se mu líbí, posouvá svět k lepšímu.
Kdo přestane být naivním, ale zůstane vstřícným, posouvá svět k lepšímu.
Kdo má soucit a vnímavost k druhým, aniž by jim vnucoval pomoc, posouvá svět k lepšímu.
Vnucovaná pomoc – páchání dobra – je invazí. Viry jsou invazní vůči buňkám. Proto dnešním prvním slovem je invaze.
Invaze – lat. invādō - vtrhnout, vpadnout; napadnout, přepadnout; zmocnit se, zachvátit
další tvary: in - vere, vāsī, vāsum
in – víte z minula – v, do, na
vaze – vādō ► posunuto do vāsī – d ► s – čteno [vází] – z toho v češtině vaze
vada je praslovanské slovo, jež se dochovalo dodnes jen v trochu posunutém významu
vada znamenala vinu, pomluvu
vadit - vadit se bylo žalovat, obviňovat, pomlouvat, dnes hádat se
Blízké a časté byly posuny - a ►o – ze slova vada máme rázem voda, a jak již mnozí víte, voda je programovatelné médium, čím asi programujeme životodárnou tekutinu, pokud ji nazýváme voda? Ve staroslovanštině to byla wada, v ruštině se sice píše вода, ale čte se [vada]
V latině se řekne voda aqua [akuwa] – a – počátek vesmírný, k – plynutí různými směry, w – vědění, a – počátek lidský; wa – wátka = rám na tkaní – obraz negativní: uzavření, vězení, káznice, obraz pozitivní: ochrana, štít, hradba jako štít; v naší řeči se vždy zapisovalo tak, jak zněl zvuk, proto je q pro nás cicí hláska, neb my ji zapíšeme jak kv, s tím, že v se čte jako zastřené u+v - dříve se psalo pouze w
Proto hledám odpovídající slova, aby programy, jež tvoří, byly tvořeny vědomě nikoli opačně, bez-vědomě.
Další slova – informace – zpráva
Informace – latinsky informaciōn [informasion]
informō - utvářet, formovat; vzdělávat, poučovat, informovat
in – v, do, na
formō - tvarovat, formovat; zdobit, upravovat; vzdělávat, šlechtit
Zpráva -zvěst – věst – znamenalo ve staroslovanštině vědění
zvěstovat – oznamovat
předzvěst – tušení
pověst – pa-věst – dávná zvěst
věstník x zpravodaj ►jaké informace přináší zprávy a zvěsti podle významu slova už předávám k zamyšlení
– slovo věštit s posunem s ►š znamená předpovídat
oproti věstit přinášet věst, vědění
Slovo informace je v určitém smyslu neutrální, formuje, tvaruje. Je na každém do jaké míry dovolí druhým své tvarování, formování a do jaké míry si je schopen jít svou cestou. Jít svou cestou znamená věřit si, spojit se se svou intuicí, cítěním, tělem, které vždy bez omylu člověku řekne, co informace obsahuje. Zda-li je jeho cesta v danou chvíli v souznění s informací, či v rozporu závisí nejen na otevřené intuici, ale i na úrovni vývoje jedince.
Intuice a cítění
Intuice – latinsky intuitio [intuitio]
in – v, do, na
tuitio – latinsky znamená zachovávání, udržování, chránění
t – T je též nejstarším znakem kříže – Tau – ve smyslu zastavení, zadržení; T v Bukvici znamená pevnost, tvrdost až zatvrzelost; tú – túčanica – máselnice, v níž se dříve máslo šlehalo, stloukalo; od slova praslovanského slova túčajá – tlouci, kdy se v latině některé hlásky posouvaly č ► c ► t nebo k , protože výslovnost hlásky č pro některé tehdejší národy stejně těžká, jako je pro mnohé dnešní české ř.
ce – určitě jste si všimli, že tato koncovka je specifická pro rod ženský vzor růže a vyskytuje se často u slov, jež máme za cizí, protože se k nám dostala oklikou; z praslovanštiny se dostala do latiny, němčiny, angličtiny a z nich zpět k nám do češtiny; tudíž jsou slova pozměněná a programují v nás něco jiného, než původní
ce – e na konci znamená uzemnění, předchocí c – může být buď ve významu cíle (cílem je uzemnění předchozího) nebo z praslovanštiny cáp = cep – z toho dnes cepovat někoho, slovně do něj bušit za nějakým účelem; cepovat bych za sebe viděla např u slova informace, uzemnění u slova intuice
Cítění – cit - je prožívání vycházející z našeho nitra, z nás
- citem lze ovládnout emoce a zastavit jejich destruktivní vliv
čit v sanskrtu znamená vědomí
čiti v sanskrtu - samostatná síla udržující život, pochopení, porozumění
čitta v sanskrtu - mysl, inteligence
cítiti – cútiti – původně očjutiti – ščuja – čuja – znamenalo pocítiti sebe, uvědomiti si sebe, vzpamatovati se (po spánku, mdlobách), tedy procitnouti, probuditi se
procitnout, ocitnout se, vycítit - slova odvozená v dnešní řeči
číti - čúti – čouti – přijímat přes smysly
čivy – slovo novější, nervy, vedení cítění
Otevření si cítění je cestou do sebe. Kdo je v sobě, věří-li si, stává se silným, bez možnosti jím manipulovat. Stává se vůdčí silou sám sobě a příkladem ostatním. V naší společnosti je mnoho silných lidí, kteří právě v dnešní době bez obav říkají veřejně svůj názor, ačkoliv mainstream to má jinak. Chcete-li vědět, dopřejte jim sluchu a sami si vytvořte názor.
Zdroj překladu latinských slov: https://psalvet.sweb.cz/slovnik.html