Klaníme se cizímu Bohu

Dnešní povídání začnu citátem z Bible, Druhá kniha Mojžíšova, hlava 6, verš 6 a 7:

„Proto řekni Izraelcům: Vyvedu vás z egyptské roboty, vysvobodím vás z vašeho otroctví a vykoupím vás vztaženou paží a velkými soudy. Vezmu si vás za lid a budu vám Bohem …“  

Z tohoto citátu jasně plyne, že Hospodin nehodlal být Bohem Slovanů ani žádného jiného národa, ale vybral si lid Izraelský, kterému také předal své vědomosti a učení. Ale nebyl to Bůh láskyplný a tolerantní, protože již od počátku převzetí své vlády nad Izraelci je vedl k násilí a k netolerantnosti vůči ostatním národům. Opět vložím citát z Bible, Druhá kniha Mojžíšova, hlava 23, verš 23, 24, 25, 27, 28: „Můj posel půjde před tebou a uvede tě k Emorejcům, Chetejcům a Perizejcům, ke Kanaancům, Chivejcům a Jebúsejcům  a já je zničím. Nebudeš se klanět jejich bohům a nebudeš jim sloužit …Úplně je rozmetáš na kusy a roztříštíš jejich posvátné sloupy ... Pošlu před sebou svou hrůzu a vypudím všechen lid, k němuž přicházíš … Pošlu před tebou děsy …“

Ježíš Kristus přišel k Izraelcům jako za „ztracenými ovcemi domu Abrahámova“, aby jim přinesl poselství Ducha – třetího elementu, to je princip vlády Svědomí (společné světlé vědomí). Výslovně ale varoval, že toto učení nesmí šířit ke Slovanům, pro něž použil výraz Samárijci = SAM(otní)ÁRIJCI (později změněno na Samaritáni), protože jim neměl co předat. Ti se v rodové linii po otci s Duchem již rodí. Slované mají po svých Předcích tuto informaci uloženou v DNA, proto uctívání Bohů je vlastně uctíváním Rodu a Předků.

Civilizace se snaží přetrhnout a smazat rodovou paměť a zablokovat tak přístup k informacím uloženým v DNA.

Abychom k těmto informacím získali přístup, musí být vyspělá i naše mysl. Člověk bez rodové paměti se stává otrokem svého Pána a členem sloužícího stáda uspokojujícího potřeby Pána a jeho vyvolených. Stává se z něj člověk bez pevných zásad, postojů a názorů, s nímž lze lehce manipulovat a zneužít jej a namířit jeho chování i proti vlastnímu národu.

Bůh nám dal svobodu, ale ruku v ruce se svobodou jde také zodpovědnost.

Kdo je zodpovědný sám za sebe, dokáže se zodpovědně a ohleduplně chovat ke svému okolí. Takový člověk nepotřebuje řídit, nepotřebuje „pána“, dokáže svobodně myslet, svobodně se chovat a svobodně se rozhodovat, takový člověk vědomě druhým lidem neubližuje, ba naopak, snaží se s nimi vycházet v harmonii. Na druhou stranu, svoboda a zodpovědnost s sebou přináší i zodpovědnost za špatná rozhodnutí (to je ta svoboda volby) a pevný postoj v prosazování práva na tuto svobodu. Tam, kde je svoboda a zodpovědnost, není potřeba „pána“. Tam, kde je „pán“, není svoboda a odpadá zodpovědnost. Tu má jen „pán“. Tam, kde je „pán“, jsou i otroci bez vlastní vůle, svobody a zodpovědnosti, ale se strachem před „pánem“.

Křesťanství je vlastně takové novodobé otroctví. Bible je plná nenávisti a krutosti a nabádání k násilnostem na ostatních národech. Jeden příklad za všechny, Čtvrtá kniha Mojžíšova, hlava 31, verš 17 a 18: „Nyní zabijete z dětí všechny mužského pohlaví i každou ženu, která poznala muže a obcovala s ním. Všechny děti ženského pohlaví a ženy, jež nepoznaly muže a neobcovaly s ním, nechte naživu pro sebe.“

Křesťanství bylo jako náboženství dáno národu Izraele, proto nemůže být křesťan a zároveň Slovan v jedné bytosti. Každý si uchovává památku jiného národa. Až se Slované probudí, pochopí.

Křesťanství ale není jediné novodobé otroctví. Takovým otroctvím je demokracie. Slovo „demokracie“ sice vzniklo z řeckého slova DEMOS = svobodný lid, ale to je jen polovina pravdy, která se říká. Tou druhou polovinou je, že v Athénách na tento „svobodný lid“ pracovalo velké množství otroků. Jak to tedy vlastně s tou současnou demokracií, jejíž kořeny sahají právě do starověkého Řecka, je?

Na naší planetě ( Zemi Midgard) jsou tři směry víry: ateizmus, teizmus a neteizmus.

Ateizmus – to je pouze víra ve hmotu, zvážit, změřit, dotknout se (současní technokraté).

Teizmus – je víra v jediného Boha, kterému celý život věřící slouží; prostředníky mezi věřícími a Bohem - Pánem jsou teológové, kteří své věřící vírou ovládají (např. křesťanství).

Neteizmus – to je spiritualita, přímý vztah s vyšším duchovnem (např. buddhismus).

Ateizmus a teizmus jsou dva extrémy, které jsou oba překážkou zdravému vývoji lidstva. Naopak neteizmus je jediná správná cesta, která vede jednotlivce skrz poznávání a poznání vyšších duchovních principů k osvícení. Učí přirozenou a nenásilnou cestou k pochopení těchto principů, kterými se řídí celý Vesmír, vede k sounáležitosti s Přírodou, Zemí a Vesmírem.

Slovanské vnímání světa je vnímání světa jako jednoty všeho živého.

Pro slovanský rodový systém je název OCHLOS, což znamená úplně všechen lid, kde není Pán ani otrok. Základem tohoto systému je ROD. To, co pomáhá Rodu v jeho rozkvětu, stojí při-rodu, je PŘÍRODA. Ta zahrnuje svět Předků, Bohů a vysokých energií – vše společně tvoří JEDNOTU.

KULTURA (kulturní prostředí) znamená jednotu všeho – RODU i PŘÍRODY.

CIVILIZACE naopak znamená oddělení RODU od PŘÍRODY (tedy Rodu od rodové paměti Předků, od Bohů, od přístupu ke Světlu a vysokým čistým energiím). V konečném důsledku znamená rozvrat společnosti a stav ekologické katastrofy v Přírodě.

Já jsem jednu takovou katastrofu před mnoha tisíci lety v jiné své inkarnaci zažila. Vzpomínky, které se vynořují, jsou smutné. Teď mám ale možnost svým dílem přispět k odvrácení nové katastrofy, na jejímž prahu jsme se vlastní vinou opět ocitli. A věřte, že proto udělám vše, co je v mých silách. Pokud většina z lidí pochopí, která cesta vede ke Světlu a která do záhuby, zachráníme naši Midgard-Zem pro další pokolení.

Zdroj: www.vedy.sk

Bible