Ledovec

Je krásné pozorovat lidi kolem, jak začínají vnímat své kořeny pouštět jimi do svého nitra Sílu Předků, Naši Sílu, Sílu Slovanů či Slavienů.

Je krásné cítit, jak Síla naší Krve svolává všechny domů.

Je krásné vnímat, jak se národ – Náš Rod - pomalu, ale jistě sjednocuje, zvedá hlavu a vypíná hruď.

Je krásná doba. Máme možnost svojí Silou ovlivnit průběh událostí, které nás čekají.

Mnozí si již všimli, že Tvoření a zhmotňování přání probíhá téměř obratem. Síla našich myšlenek, obrazů, je obrovská a stále sílí. Čemu věnujeme pozornost, tomu dáváme Sílu Tvoření, to zhmotňujeme.

Všimli jste si, jak se kolem Vás množí katastrofické předpovědi? Válka … utečenci … přírodní katastrofy … výpadky sítí a energií … finanční krach … atd.

Těmito zprávami jejich šiřitelé stahují naši pozornost od krásného k ničivému. Čemu dává člověk Sílu při čtení a sledování těchto zpráv?

Naproti tomu se málo hovoří o Tvoření krásna, o prožívání Lásky a radosti, Lásky dávající i přijímací, Lásky, která vychází ze Světla v našem srdci. Té čisté všeobjímající Lásce, která je radostná a šťastná pouze tím, že JE. Je to Láska bez nároků a výčitek, je nejsilnější Tvůrčí hybnou Silou dějin od Prvopočátků. V této Lásce Tvořil velký Ra-M-Cha náš Vesmír. V této Lásce Tvořili naši Předkové – Bohové. A v této Lásce máme opět možnost Tvořit i my, současní Lidé, které svolává k velkému Tvoření nového Života naše Matka Zem. Pouští do našich kořenů vláhu, která probouzí naše Vědomí a vnímání stejně, jako se na jaře probouzí strom. I stromy se probouzí postupně, stejně tak lidé. Někteří si již uvědomují dění dnešní dnů, jiní protírají oči a další se ještě choulí pod peřinou odmítajíc se zvednout.

Každým dnem však přibývá těch, kteří se zvedají.

Než ale stačí prohlédnout, již se na ně ze všech koutů valí katastrofické scénáře a nová právě se probudivší Síla uniká.

Je třeba se ke všem těmto scénářům otočit zády, přestat se na ně opakovaně dívat, sdílet je, číst, dávat jim drahocennou Sílu.

Je třeba tuto Sílu věnovat čistému Tvoření vlastního života, života v Lásce a radosti. Pracovat s Láskou a radostí, žít v Lásce a radosti, milovat tou opravdovou čistou Láskou. Radovat se z toho, že právě MY můžeme být účastni takto velkolepého Tvoření, Tvoření nového světa pro nás, naše děti a naše vnoučata.

Abyste si uvědomili Sílu každého z Vás, abyste popřemýšleli, kam tu Sílu směřujete a nasměrujete, a jak opravdově s ní budete zacházet, vkládám úryvek z knihy Vladimíra Megreho Anasta:

„Po krátkém odpočinku si Anasta stoupla na kámen, znovu přejela pohledem ledové kry, které zaplnily prostor před jejíma očima, a tiše, ale důrazně pronesla:

            „Jsem člověk! Má myšlenka je silná. Nasměruji ji proti Tobě, ledovče. Musíš se zastavit a pohnout se zpátky. Nařizuji Ti to svou myšlenkou.“

            Dole opět zaznělo praskání a led se ještě trochu přiblížil k hoře. Studený vítr narazil na dívčinu hruď, jakoby se ji snažil srazit na zem.

            „Zpátky, lede, nařizuji Ti to. Zpátky!“

            A znovu praskání, znovu se ledovec přibližuje k děvčátku.

            Anasta nějakou dobu mlčela a dívala se na blížící se ledovec, pak se najednou usmála.

„Pochopila jsem to. Nabíjíš se mou myšlenkou, ledovče. Pochopila jsem. Teď zmizíš.“

            Pak se holčička otočila k ledovci zády, sedla si na kmen stromu a začala se dívat na ještě zelenou dolinu. Ale neviděla chladem vadnoucí květiny a byliny, představovala si, jak hojně kvetou louky, jak se na stromech objevují bílé a růžové květy, jak zpívají ptáci a v trávě cvrlikají koníci. Jak se pradědeček Vud vrací do údolí a společně s ním celý rod. A ona mu bosky běží vstříc. Stále rychleji a rychleji …

…

Její mysl – velká lidská energie – se vznášela nad údolím, laskala brouky, bylinky, Koťátko a mamuta Dana.

            Ledové kry se trhaly, ale ani na milimetr se nedokázaly pohnout kupředu. Ledové kry tály. Potoky roztálé vody objímaly údolí a slévaly se v řeky a jezera.

            Ledovec tál, neměl sílu zvítězit nad lidskou myslí, nad nejsilnější energií vesmíru.“

Je třeba vědět, abychom se na základě vědění správně rozhodli, komu a čemu věnujeme Sílu svých myšlenek, Sílu svého Tvoření.

Všem Vám, kteří se k velkému Tvoření krásné budoucnosti přidáváte, děkuji – благодарю.