Past, pastva, spasení

Past jinak i trap

Každá past, aby byla účinná, musí být dobře nastražená. Jsou dvě základní varianty. Jedna je past s lákadlem, druhá je dobře skrytá na stezce, po níž lovený chodí.

Na myši docela dobře postačí sýr či uzenina. Na člověka v podstatě totéž, neb hlad je mizérie. Přidáme-li k tomu strach z bolesti – jakékoliv (fyzické, psychické, choroby, o blízké, o děti, z živočichů, z výšek, z uzavřeného prostoru, z …) je past nalíčena a davy do ní padají.

Druhý typ pasti je záludnější. Past je skrytá. Stačí oslabit vnímání, otupět rutinou a je opět lovený chycen. Padne síť, sklapnou železa, stáhne se oko ...

Past, jež je líčena nyní, je past tyjící na lidském strachu. Málokdo umí zevnitř hojit rány a choroby pouhou myšlenkou či slovem. Proto si dnes všichni přejí zdraví (co si vlastně přejí, jsme již rozebírali) a jsou ochotni se podrobit kontrole a sledování, jen aby „ochránili“ sebe a blízké. Pastí je nízká sebedůvěra lidí, kteří se tomu jsou ochotni podrobit. Kdo má nízkou sebedůvěru, nejenže si tedy málo věří, ale též má na mizivé úrovni respekt k sobě, a tudíž k ostatním. Pastí je člověk sám.

Past souvisí s padnutím.

Padnout, klesnout se v praslovanštině řeklo pásajá, já pášči; srbochorvatsky pásti, česky past, do níž se padá, protože ten, kdo past nalíčil, hodlá mít prospěch z loveného – většinou se jím chce nakrmit. Od toho i slovo v ruštině пища [píšča] jídlo, pokrm a v angličtině jeden z možných překladů těchto slov je repast [riˈpast] – hostina, jídlo. V latině najdeme tento tvar též: pāscō, pāscī – pást, krmit, sytit, pascha – Velikonoce, passiō – mučit.

S tím souvisí další slova ze slovníku staroslověnštiny:

паства [pastva] - stádo

паствина [pastvina] – pastvina, dnes též pastva

паствиньнъ, пастовьнъ [pastviněno, pastověno] – vhodný k pastvě, ke spasení

пасти сѧ [pasti sja] – padnout, spadnout, upadnout

пасти [pasti] - pásti, zachovávati

пастоухъ, пастырь [pastoucho, pastyrě] - pastýř

пастъ [pasto] – past

падениѥ [paděnije] - padnutí

паданиѥ [padanije] – padání, pád

Některá slova se dochovala do dnešních dní:

past i pást – někoho (prostitutku nebo dobytek – oba upadli – padli do zajetí)

pastva – vhodné k pasení, krmení ►past = pas – pasení + t zámek, zaklapnutí + va ochrana – ohrada, plot, vězení – chráním si, co mi patří

pasák – ten, který pase stádo, vykonává práci … (pas + ák – ponižujucí koncovka hrubé výkonné síly)

pastýř – ten, který pase stádo, ale koncovka – ýř – je příslušností k cechu (většinou - ář)

pastor – chytá do pasti (past) líbivých, ale silných řečí (or – orať – řvát = působit, silně mluvit, převracet slova – z původního praslovanského slova rewá)

spást – s + pas + t = (např. spást louku = sežrat trávu) – s jako slabost, schovávání se za jiné, odumřelé + pas pasení + t tvrdohlavost ve falešné víře je zámkem, který umožňuje spasení – sežrání – energetické „vycucnutí“

spasení - spasit – díky své slabosti odevzdat sebe jako krmi (většinou energeticky – viz stále častější hromadné meditace) – žijeme v době spásání a je na každém, jak se k tomu postaví

Slabiky ve slovech mají též svoji sílu a význam – obraz:

pa – je skrytí, zahalení, udržení celku po určitou potřebnou dobu, je-li tomu déle, stává se vězením

s – sa – uschnout, umřít, být slabý; ale též sounáležitost a síla slova v pozitivním i negativním smyslu

t – ta – oběti manipulace, tvrdohlavosti, nadměrného či naopak nízkého sebevědomí; pevnost, stálost, nikoli zatvrzelost a tvrdohlavost; ale též ta jako tarapiť - trápit - trap (past)

va - štít, ochrana pod tím, ke komu předcházející ve slově náleží ( např. past-va = va chrání past) – opět v pozitivním smyslu ochrany rodu, nebo v negativním – střežení vězně, aby mu bylo zabráněno v útěku

Past v angličtině znamená minulost. Ve významu tohoto slova je to past nastražená na ulpívání v minulosti. Člověk zůstane myslí v nějaké době minulé, do níž má touhu se vrátit, aniž by se posouval dál.

Vrátím se na začátek. Pastí je sám člověk. Padá do ní ten, jenž se čehokoliv bojí, tudíž je díky strachu a potřebě stádovosti, domnělé ochrany, lapen a spasen. Pastýř, jenž se o své stádo dobře stará, pečuje, má bohatě co spásat. Je to past, do níž padají ti, kteří odevzdávají odpovědnost za sebe a svá rozhodnutí do rukou jiných.

Otevře-li kdo své srdce, ucítí sílu sounáležitosti všeho se vším – i strany spásající se stranou spásanou.

Otevřeli kdo své srdce, má možnost opustit stádovost a postavit se sám za sebe.

Otevře-li kdo své srdce, stane se sám sebou a stane ve své síle.

Pak už jen těžko může být spasen. To je krok k poznání a odchodu z vězení.

Příště o smrti, boji, morálce, respektu a sebevědomí.