Patjej, my a následovníci

Štípu dříví a dělám dračky na zátop – ideální činnost k vyčištění hlavy či k přemýšlení. Dělám obojí. Chvíli je má mysl bez myšlenky, pak se tam nějaká vloudí, odpluje a zase stav čisté hlavy. Až najednou se tam vloudí otázka, u níž moje mysl zůstává.

Kdy se to stalo?

Kdy se stalo, že jsme se vzdali sebevědomí, sebecti, sebejistoty i sebedůvěry?

Vzdá-li se člověk sebe, vzdává se předků (patjej) i potomků, následovníků. Vzdá-li se člověk sebe, přestává si ctít předků v sobě, tím se zastavuje tok síly mezi prošlým a současným – patjej hladoví a člověk se stává bez jejich opory slabým. Potomky tudíž přestává zaštiťovat, ti ve věku dětí jsou bezmocní a jako dospělí podvolní. Následně se zastavuje tok síly mezi současným a budoucím. Sám voják v poli je člověk, který se vzdá sebe. Sám voják v poli je manipulovatelný, ustrašený, tudíž poslušný. Je bez síly a opory.

Kdy se to stalo? Po válce? V době komunismu? Či až za blahého konzumismu?

Patjej Naši s potem v tváři zaštiťovali svoji zem pro své děti, PRO NÁS. Co dělá velká část z nás? Jedni pod hypnózou strachu tvrdě spí, věří oficiálně předkládanému a více, či méně to prosazují, někteří i udávají v rámci dobré věci a bezpečí všech. Druzí – těch je nejvíce – se snaží splynout v šedi, být skryti, zahaleni, přežít, přečkat. Ta poslední skupina odvážných vidí, ví, spojuje, spojuje všechny proti snahám o rozdělení, vystupuje veřejně, šíří osvětu. Což je v zemi, v níž je uzákoněna svoboda slova, a mělo by být možné veřejně sdělit cokoli, docela těžký oříšek. Mimochodem mi dnes byly smazány dva příspěvky na facebooku, protože mohly obsahovat potencionálně nepravdivé a škodlivé informace. Ještěže jsme chráněni. No představte si, že by si dospělý člověk přečetl nepravdivé informace, které by jej mohly poškodit.

Na druhou stranu díky této nastupující totalitě má možnost člověk prohlédnout a vrátit se k sobě. Vrátit se k sobě, k předkům – PATJEJ i k následovníkům – dětem i vnoučatům. Počne-li znovu ctít sám sebe, postaví se rovně, beze strachu, jistý si sebou. Prohlédne manipulace, přestane slepě poslouchat druhé a slepě jim věřit. Počne věřit si – sobě = IČČI. Svým buňkám a svému tělu, které je jeho oděvem a spojením se světem ITA, bITA, bITIim, IČI.

Síla znovu počne proudit. Počne proudit mezi Patjej – IČČI – Následovníky – IČI. Znovu se obnovuje koloběh toku Síly. Člověk se staví sám za sebe v sebevědomí, sebecti, sebejistotě i sebedůvěře. První předávají těm za sebou a dál a dál. Naši povstávají ve své Síle bez hrbení. Stačí, aby stáli rovně, bez pokřivení, bez uhnutí, silní.

Až tehdy dostojíme jako člověci, jako Naši dědictví Našich Patjej, kteří bez nadsázky prolévali svou krev, abychom my mohli žít v míru a klidu své životy.

Zvládneme to?

Pokračování příště