Pouště
Trochu pro odlehčení celého tématu s poznáváním významu slov dnes oboustranná směska.
Na začátek upozorňuji, že vše může být ještě i úplně jinak a že jsou to jen mé osobní vývody a domněnky.
Sahara – největší poušť světa
– název podle mne pochází ze sumerštiny - saḫar-ra: saḫar – prach, ra – bít, udeřit, zmáčknout; ve slovníku (F.Rahman) se sice saḫar-ra překládá jako s prachem, ale mě přijde logičtější spojení prach + udeřit, zejména tehdy, pokud by byl název důsledkem dění v tomto prostoru; přijmeme-li, že tu před námi byly vyspělé národy a bojovaly mezi sebou stejně, jako ty naše dnes, může být něco zajímavého na hypotéze o jaderném útoku na kdysi zelené a úrodné území pokrývající oblast dnešní Sahary
- v tom případě by doslovný překlad Sahara - saḫar-ra - saḫar – prach, ra – bít odpovídal dávnému ději – ubitý prach (ubitý v prach)
- prach = písek
- v arabštině sahara znamená písek (wikipedie)
- v čínštině shāzi [šádzi] též písek
- ra – ray může znamenat paprsek, potom by sah-ar mohl znamenat území zasažené paprskem nebo saha´ar v arabštině – správně ►správně (namířený) paprsek
- v amharštině (jazyk v Etiopii) se řekne písek āshewa አሸዋ a paprsek rēyi ሬይ
Atacama – (Atakama) je nejsušší pouští světa pod Andami na území Peru s velkým nerostným bohatstvím a nejvýše položeným gejzírem světa El Tatio
- u tohoto názvu mě první napadlo slovo atak – útok a ama - tma, temnota, čili útok temnoty
- ajmarština je vedle přivezené španělštiny jazykem, který je původní, nazývá se aymar aru z ještě dřívějšího názvu pradávného jazyka jaya mara aru , z něhož se ten současný odvozuje
- do ajmarštiny uvádím překlad pouze jako možný, proto berte s rezervou, ale dává to smysl
- útok – ukat, ukatak a temnota – ch´ara, aruma, arama
- pokud jsem překlady našla alespoň částečně správně, dokazuje možnost jednoho společného prajazyku – kořene, s nímž je třeba se propojit, aby se začaly probouzet vzpomínky nejen na minulé životy žité v klamu máji, ale na to, co bylo před tím a kým kdo byl, než padl
Gobi – do třetice poušť, která je podle sdělení na wiki jednou z nejstarších a největších pouští světa
- kdo poslouchal moje video o hojnosti, určitě se mu vybaví slovo ze staroslovanštiny гобино [gobino] v překladu do současné češtiny hojnost
- гобиньнъ [gobiněno] úrodný, bohatý
- гобьзoвати [gobězovati] žíti v nadbytku, oplývati a od těchto slov odvozené další tvary
- bylo mi podivné, že go-bi-no – slabika bi – bič, bít … by byla součástí hojnosti, to leda hojnost bití, což odpovídá otroku – rabovi – oběti
- domnívala jsem se (aniž bych to uveřejnila ve videu), že došlo k posunu hlásky v→b, důkaz jsem našla nyní, Gobi se řekne mongolsky Говь [gov – govi – gově] (měkký znak na konci změkčuje souhlásku a samostatně má zvuk -ě-); vi je slabikou vijá, v překladu do dnešního jazyka života (rozeberu někdy příště, neb slovo život znamená něco jiného)
- Gobi – Govi - Говь:
Gobi – odpovídá současnosti – ubitá, bitá zem, poušť, bída
Govi, Говь– zem plná wijá – života
- významově bylo zaměněno Govi za Gobi, hojnost za bídu, a to už ve staroslovanštině, nám už se dochovalo jen v názvu pouště
- ve stejné době, v níž měla být zničena Sahara, poušť Rub al-Chálí (Pustá končina) na Arabském poloostrově (čtvrtá největší), měla vzniknout i poušť Gobi z velkého úrodného nížinatého území Govi; rozsah tehdejší katastrofy – jaderné války si bez rozpomenutí se umí představit asi málokdo
Poušť – slovo, které prolínalo celé dnešní povídání
- ve staroslovanštině поустъ [pousto] – pusto, od toho poušť, další významy spojené jsou: ubohý, bez štěstí, osamělý, opuštěný, pustý
- dnes máme slova: půst - být bez jídla – poživatiny
pustý – prázdný
opustit – odejít natrvalo
vypustit – vyprázdnit obsah
vpustit – pustit dovnitř
odpustit – něco z něčeho; dnes se používá i ve smyslu někomu, ale tím sám sebe jedinec povyšuje
napustit – naplnit
zapustit – používá se ve smyslu dovnitř (zapustit kořeny do hlíny, jinak vkořenit nebo vpustit), význam je jiný: za – zpoza, zezadu, zá-kulisně, či-li za-puštění
spustit – začít
pustevna – odlehlé místo k rozjímání
poustevník – obyvatel pustevny
atd.
Pusto je v mysli lidské po vzpomínkách na dobu před májou, fikcí, snem, jehož zveme realitou naší.
Kdo chce pomníti (vzpomenouti), slova směrují.