Proč se řítíme do záhuby?

Tento článek měl být napsán jako první, jako úvod k celé rozsáhlé rubrice „Moudrost Předků“. Ale nebyl. Všechno, co v něm napíšu, jsem nějak cítila, proto vznikla i zmíněná rubrika, ale vyjádřit slovy to mohu až dnes.

Proč se hlásit k dědictví Slovanů? Proč se hlásit k bratrství s Rusí, když valná většina z vás má ještě v živé paměti slogan: „Se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak.“ A ono to naštěstí bylo jinak. Jak jsme byli rádi, když Michal Kocáb dokázal, aby Rusové nadobro odešli z našeho území.

A teď vám já po tom všem budu říkat, že bychom se s nimi měli opět začít „kamarádit“ a hlásit se ke společnému dědictví Předků.

Proč?

Oči mi otevřel článek ZÁHADNÁ RUSKÁ DUŠE. Četla jsem ho několikrát, než mi úplně došlo mnoho pravd v něm sdělených a mnoho souvislostí z něj vyplývajících.

Uvědomila jsem si, co je základem slovanské mentality, proč si Slovanů a Čechů v zahraničí váží jako pracovníků.

Jsou tvůrčí.

Ale došlo mi také, proč jsme jako Slované museli stále hájit svoji suverenitu,

kterou ostatní národy napadaly zvenku i zevnitř.

Mělo nás to naučit se bránit.

Napadaly naši suverenitu tak dlouho, až se jim podařilo vykořenit naše národní cítění, přetrhnout rodovou šňůru táhnoucí se daleko do zapomenutých dějin  a  nastolit diktaturu moci nehledě na politické strany.

My,  Slované,  jsme se v dávných dobách řídili Věčnými Zákony Veškerenstva,zákony, které stály na hlubokém poznání o fungování Vesmíru. Tyto zákony nahradilo křesťanské desatero, což byl počátek cíleného úpadku velké slovanské kultury. Úpadek počal již za dob Říma, pokračoval postupným pokřesťanšťováním slovanských území a završen byl dosazením Romanovců na ruský trůn. Inkvizice cíleně ničila veškeré písemnosti a artefakty vztahující se ke slovanské minulosti. Dokonce zcela „náhodně“ téměř ve stejném období vyhořely největší starověké knihovny v Alexandrii, Aténách, Cařihradu a Etruská knihovna v Římě, v nichž bylo uchováváno celé tehdejší písemné bohatství. Co je zajímavé, že byly zachráněny některé kopie, které byly vzápětí oslavovány. Proč asi ???   O co  nás tedy křesťanství oloupilo a co nám zcela nenápadně podstrčilo ???

Pro pochopení vás nejdříve seznámím s některými původními zákony Slovanů, které jsou zaznamenány v nejstarším dochovaném textu – Slovansko – Árijských Védách.

Jedním ze zákonů byl i Zákon Věčnosti – inkarnace. Na tuto Zemi se vracíme, náš duch s tělem neumírá, ale znovu dává život novému tělu. Proto naši Předci žili v souladu s Přírodou, chránili ji a šetřili, protože věděli, že se znovu vrátí a budou sklízet důsledky svého současného jednání. Věděli, že budou žít ve světě, který si teď svým současným životem a chováním tvoří. Zákon Věčnosti učil zodpovědnosti za své chování vůči Přírodě, Rodu a celému Vesmíru.

Křesťanství nám naopak místo této zodpovědnosti za své jednání slibuje jeden život a „věčné nebe“ tedy „po nás potopa“. Tak jaképak hospodaření? Já jsem teď a tady a ti po mně, ať se starají. Ježíš kdysi o zákonu příčiny a důsledku učil také, ale církev jej jako nepohodlný vymazala.

Dalším zákonem byl Zákon nezávislosti vůle. Nikdo neměl právo svazovat svobodnou vůli těm, kteří žili v souladu s Bohem a řídili se Zákony Veškerenstva.

Podíváme-li se kolem sebe, tak tento zákon dávno neplatí. Musíme dodržovat mnohdy nesmyslná nařízení a zákony vládních úředníků, která jsou namířena proti svobodě lidí a dělají z nich jen loutky na scéně divadla.

Co se křesťanství týká, je to ještě horší. Křest malého dítěte je nejvyšším proviněním proti svobodné vůli jednotlivce. Církev tak rozhoduje o budoucnosti člověka v době, v níž človíček ještě nemůže o sobě z vlastní vůle rozhodnout. Cíleně dělá z lidí otroky a služebníky svého „Pána“.

Dalším zákonem, o němž se díky přiblížení východním duchovním směrům více mluví, je Zákon Účinku neboli karmy. Jinak bychom řekli zákon příčiny a důsledku. Za každý svůj čin, ale i myšlenku, sklízím odměnu nebo trest. Lidově řečeno: „Co si nadrobím, to si sním.“ Energie v celém Vesmíru musí být vyvážené, proto chovám-li se špatně, nečestně, hrubě, vždy se mi to vrátí. I Ježíš to učil: „Jak sám vyměřuješ, tak bude i tobě vyměřeno.“ Ale jeho větička je opomíjena nebo mylně vysvětlována. Tento zákon se úzce vztahuje k předchozímu, protože já za své činy nemusím platit již v tomto životě, ale až v některém z dalších. Proto se lidé pozastavují a říkají: „Ale ´ona´  je taková hodná, nic nikomu neudělala a takový zlý osud ji potkal …“ Vědí ale ti lidé, čím ´ona´ byla v minulém či ještě dřívějším životě? Každý máme svůj osud podle zásluhy a jedině svými správnými postoji a zvládnutými zkouškami uvedeme energie do rovnováhy.

Podle Zákonů Veškerenstva pouze člověk sám zasévá svůj budoucí osud.

Co je ale zajímavé - karma není uvalena jen na jednotlivce, ale na celé národy, Země (planety) i Galaxie. Takže i my Slované máme karmu. Prožívali jsme dobu Temna, dobu, která nás měla naučit se bránit.

Bránit se proti zlu a násilí láskou.

To je jediná možná cesta a nyní máme možnost po této cestě dojít ke svobodě.

Nebo myslíte, že nás tam dovedou křesťané? Co nás učí? „Bojte se, vševidoucí oko boží vás stále vidí a ztrestá vaše činy.“ V tomto případě jsme opět jen otroci, kteří se jak malé děti ještě bez vlastní vůle bojí trestu. Křesťany trestá Bůh, strachem je drží „v šachu“ a zbavuje svobody a zodpovědnosti. I tato církev si ale tvoří svoji karmu. Jaká asi je s minulostí svatých válek, křížových tažení, inkvizicí …

Dalšími velmi důležitými zákony jsou Zákon Míry a Zákon Jednoty. První  bych charakterizovala „zlatou střední cestou“ – ne moc, ne málo. Platí to v současném světě? Mají všichni „akorát“ peněz, „akorát“ jídla, „akorát“ vody ... ? Neplatí. Hrstka lidí vlastnících velkou hromadu materiálních statků si dovoluje rozhodovat o miliardách životů obyčejných lidí.

Zákon Jednoty znamenal jednotu člověka s Přírodou a Vesmírem, což je nejvýstižněji ukázáno ve filmu „Avatar“. Jak se chováme dnes?

Jsou ještě další zákony, které nedodržujeme, ale o nichž se již zmiňovat nebudu. Chtěla jsem tím ukázat, jak nebezpečný je současný směr rozvoje.

Rozvoj = rozjednocení, rozdělení a oddělení Slovanů od jejich podstaty.

Tou podstatou je tvůrčí život v souladu se Zákony Veškerenstva (Země a Vesmíru).

Tyto zákony nahradilo křesťanské desatero přikázání, které jsem zmiňovala na začátku článku a jež mně také do nedávné doby připadlo dobré. Do té doby, než jsem si uvědomila, jak funguje podvědomí – nepřijímá předponu „ne“. Když si říkám „nechci“, podvědomí přijímá „chci“. Proto Mojžíšovy zákony „nezabiješ, nepokradeš, nesesmilníš …“ podvědomí přijímá jako „zabiješ, pokradeš, sesmilníš …“ de facto „zabij, ukradni, smilni …“

Jak se vám křesťanské desatero líbí teď?

Čeká se zanedlouho přechod z Čertogu Lišky do Čertogu Vlka, což znamená konec doby Temna. Jako Slované máme povinnost využít přísun nových krásných energií k očistě a ke znovunastolení vlády jediné,

a to Zákonů Veškerenstva.

Zdroj:  https://www.zvedavec.org/komentare/2011/10/4672-zahadna-ruska-duse.htm