V SOBĚ
25.07.2024 10:26
Předposlední zamyšlení ze série od mé věrné čtenářky a souputnice.
Mimo sebe - zebe. Ochlazuje se.
Když odpojeni od sebe, kam tedy připojeni jsme? Když odcházíme od sebe, kam přicházíme?
Hlava - to je centrum, které nás řídí. Kápo, které nás chce mít pod svým vlivem, pod kontrolou.
Kam nás vede? Do strachů, důležitosti, chtění, lpění, očekávání, babrání se v minulosti, slabosti....
Když takto uvízneme v hlavě, propadáme se. Co tam dole na nás čeká? Dno, které je dáno.
Dovolujeme být klamáni, šizeni, ohlupováni, pak snadno sedáme na lep, dobrovolně se poddáváme a podléháme a zapomínáme, že všechny problémy si tvoříme sami. Tlaky na sebe vyvíjíme taky sami. Jsme připoutáni k vnějšímu světu.
Co máme v sobě?
Teď a tady každý ve svém čase ve vnitřním světě. Prostor, volno, sílu, pohyb, rovnováhu, srovnání, souznění, sebedůvěru, hloubku, klid....
Pochopit - přijmout - smířit se a pak se dějí divy.
Stát vzpřímeně, rovně ve své síle a pak se dějí divy.
Cítit a vnímat, přijímat vše, jak je, a pak se dějí divy,
Díky a úctu a pak se dějí divy,
Poslední slova bytosti, která už odešla z tohoto světa, přesto v nás zůstává.
Poslechněte si je.
USMÍVEJTE SE
PŘEKÁŽKY SI DÁVÁTE JEN SAMI
NAPŘIMTE SE
DRŽTE SPOLU