Znaky a symboly
V průběhu času se mě lidé ptají, zda je pro ně vhodný ten či onen znak, zda je vhodné jej použít v domě či na oděvu apod.
Proto jsem se rozhodla napsat tento článek.
Dnešek je dobou vykutávání starých znaků, symbolů, lidových výšivek, maleb … Je též dobou, v níž se firmy odívají do svých log, která jsou tvořena vědomě či bez uvědomění poselství, jež tvary nesou.
Každý tvar něco vysílá. To „něco“ je pro někoho příjemné, pro jiného odpudivé. Proto vědomě vytvořené logo by mělo cíleně přitahovat pozornost těch, jež má oslovit.
Se starými znaky je to jiné. Jsou to různé svastiky, symboly egyptské, sumerské, keltské atd., které se dnes používají jako oberegy – ochranné symboly, aniž by častokrát jejich nositelé či tvůrci věděli, co ve své podstatě znamenají. Lidé si je pak kupují, nosí, vystavují, aniž by tušili, jak je jejich symbol ovlivňuje a jak ovlivňuje všechny a všechno v jeho okolí.
Ponejprv je třeba vědět, že jsou jen znaky a symboly. Nikoli znaky a symboly špatné nebo dobré. Znak, který někoho chrání, mu ale zároveň tvoří štít, který mu brání prožít určité zkušenosti. Prožití jakýchkoli zkušeností člověka posouvá a obohacuje na jeho cestě životem. Ochrana je na místě, je-li člověk příliš oslaben. Dává mu možnost posílit a znovu se postavit sám za sebe. Přetrvává-li ochrana déle, než je nutné, člověka brzdí. Člověk předává zodpovědnost za sebe štítu. Pohodlní. Snižuje své sebevědomí odevzdáním zodpovědnosti za sebe symbolu.
Používání znaků a symbolů je opět spojené se sebevědomím člověka samého. Slabý člověk, který málo sobě věří, se rád obklopuje všelikými znaky a symboly a schovává se za ně. Navíc kovové předměty nošené na těle ovlivňují elektromagnetické pole člověka. A to je třeba mít též na zřeteli. Pokud si toto člověk sám uvědomuje a vědomě postupuje na cestě sebe-vývoje, cestě k sobě, nejprve vyměňuje znaky a symboly, jimiž se obklopuje, později se jich postupně zbavuje, protože cítí, že ho více brzdí, než by mu prospívaly. Až nakonec zjistí, že jeho vlastní síla a uvědomění si sebe sama je mu nejsilnějším štítem ze všech oberegů.
S tím ale souvisí i ovlivňování okolí. Vystaví-li si člověk doma obereg, který je příjemný jemu, aniž by bral ohled na další členy domácnosti, reakce spolubydlících mohou být různé. Od příjemných sdílení až po podrážděnost a vznětlivost, kterou dotyčný cítí, aniž by měl vnější důvod. Důvodem může být vyzařování znaku, symbolu, které jeho(ji) dráždí, přestože třeba partnera(ku) uklidňuje.
Kromě tvaru působí i barva. Více o nich v mé druhé knize Projít peklem. Někdo potřebuje povzbudit, tudíž mu bude lahodit červená. Naopak člověka vznětlivého bude provokovat až k agresivitě. Proto je třeba se všemi znaky pracovat obezřetně, citlivě a upřímně mezi všemi členy domácnosti. Brát stejnou měrou názor a pocit dítěte jako dospělého. Odsouhlasit něco jen proto, aby měl člověk klid, či aby ten druhý měl radost, to znamená zavděčit se, může mít důsledky, k nimž těžko dohlédnout. Ale i to jsou zkušenosti a prožitky, které posouvají.
Dnes je doba rychlá. Proto člověk, který se vyvíjí i rychle mění potřebu znaků a symbolů kolem sebe. Je pryč doba, kdy výšivka na šatech byla platná celý život a někdy přesáhla i generaci. Nicméně výšivka je stále jen na šatech, oděvu, který lze svléknout a vyměnit za jiný. Jinak působí na nositele(ku) a jinak na toho, kdo se na výšivku dívá. Je tam opačná točivost křivek (např. z pohledu diváka levotočivá, z pohledu nositele pravotočivá). O její síle se přesvědčily účastnice mého kurzu vyšívání, který v příštím roce obnovím.
Tetování je jiná věc. Z těla jde jen těžko sundat. Znak, jenž dnes člověk cítí jako skvělý, může jej za čas začít obtěžovat a brzdit ve vývoji. I když jej skryje pod oděv, působí stále. Proto je na místě obezřetnost i při volbě tohoto druhu zdobení svého těla.
Shrnutí závěrem.
Za sebe jsem ke všem znakům obezřetná. Skrývá se v nich mnohem více, než o čem se mluví. To, co se říká, je mnohdy naruby od toho, co ten či onen znak nebo symbol ve skutečnosti nese. Každý znak něco vysílá a to ovlivňuje všechny v jeho dosahu působení.
Dnes jde doba rychle a kolem nás se vše rychle mění. Tudíž i my máme možnost se rychle vyvíjet. Proto znak, který dnes posiluje, zítra může brzdit.
Dříve byla doba pomalejší, a tudíž i použití znaků stálejší.
Nová doba i posunutější člověk si žádá nové znaky nebo žádné. Znak je berlička. Mám-li svoji sílu v cělistvosti, odhazuji berle. Přirovnáním - proč se opírat o berle, když už noha dávno srostla.
To, že jsou tu síly, jež se snaží udržovat lidi o berlích, je jiná kapitola.